Audioprůvodce

 Alfons Maria Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích v rodině soudního sluhy Ondřeje Muchy. V letech 1871–1876 studoval na gymnáziu v Brně, odkud byl ovšem vyloučen pro špatný prospěch a zahálku. Poté, na přímluvu otce, pracoval jako pomocný písař u soudu v Ivančicích. Roku 1878 mu byla zamítnuta žádost o přijetí na pražskou Akademii výtvarných umění, protože neměl dokončené středoškolské vzdělání, a tak odešel do Vídně, kde pracoval v dílně divadelních dekorací u firmy Kautský-Brioschi-Burckhardt. Navštěvoval také večerní kurzy kreslení u Hanse Makarta.

Roku 1882 se vrátil na Moravu – do Mikulova. Zde pracoval jako pomocník malíře pokojů a přivydělával si portrétováním mikulovské honorace. Jeho talentu si všiml hrabě Khuen-Belassi. Mucha pro něj pracoval na výzdobě zámečku v Hrušovanech, poté mu umožnil další studia na akademiích v Mnichově a Paříži.

Roku 1887 zahájil studia na Julianově akademii, v roce 1889 přestoupil na Colarossiho akademii v Paříži a poté mu hrabě Khuen-Belassi vypověděl finanční podporu. Začal tedy působit především jako ilustrátor.

Na Vánoce roku 1894 přijal Alfons Mucha zakázku na vytvoření plakátu pro novou hru Gismonda slavné pařížské herečky Sarah Bernhardtové, a rázem se stal slavným i on. Se Sarah velmi úzce spolupracoval několik let, tvořil pro ni plakáty k jednotlivým hrám, ale i návrhy kostýmů, šperků a scén.

Díky své pařížské tvorbě se Alfons Mucha stal jedním z čelních představitelů nového výtvarného stylu – secese. Ještě v Paříži se seznámil s Marií Chytilovou. Roku 1904 vycestoval poprvé do Spojených států amerických, celkem sem podnikl tři cesty. Roku 1906 se s Marií oženil, 15. března 1909 se jim narodila dcera Jaroslava.

Ve Spojených státech pořádal kurzy kreslení a také se zde snažil sehnat zdroje potřebné k vytvoření Slovanské epopeje. Pro svoji ideu nakonec nadchnul Charlese Richarda Crana, chicagského průmyslníka a milionáře, který mu přislíbil, že celý jeho projekt bude financovat. Roku 1910 se Alfons Mucha vrátil do vlasti, pronajal si část zámku Zbiroh a 18 let zde maloval Slovanskou epopej. 12. března 1915 se Marii a Alfonsovi narodil syn Jiří.

V letech 1918–1919 přerušil svou práci na Slovanské epopeji a navrhoval známky, bankovky a státní znak pro nově vznikající Československou republiku.

Roku 1919 vystavil prvních 11 pláten epopeje v pražském Klementinu. Roku 1928 Alfons Mucha spolu s Charlesem Cranem slavnostně předal všech 20 obrazů Slovanské epopeje všemu československému lidu. Lid ovšem nebyla instituce, a tak obrazy předal hlavnímu městu Praze.

Roku 1931 vytvořil návrh vitráže pro chrám sv. Víta na pražských Hradčanech.

V letech 1936–1938 pobýval ve Francii, poté se vrátil do Československa. 16. března 1939 byl zatčen a následně vyslýchán Gestapem. Pobyt ve vězení mu podlomil jeho křehké zdraví a 14. července 1939 zemřel na zápal plic. Gestapo zakázalo veřejný pohřeb, pochován je na Slavíně.